Ostrov Rodrigues

Kdo se vydá na dovolenou na Mauritius v Indickém oceánu, navštíví obvykle i jeho přilehlý ostrov Rodrigues, vzdálený přibližně 580 km. Na tomto poměrně malém ostrově s rozlohou jen asi 109 km2 žije kolem 40 tisíc obyvatel, kromě evropské a tamilské menšiny jsou převážně afrického původu. Hlavním městem je Port Mathurin, hlavním jazykem je francouzština, hovorovým rodrigézština (francouzský kreolský jazyk). Ostrov je součástí Mascarénských ostrovů a je obklopen mnoha malými ostrůvky.

Ostrov je vulkanického původu, obklopený ze všech stran velkou lagunou. Korálový útes, který lagunu ohraničuje, je od pobřeží v různých vzdálenostech, jen s několika úzkými průjezdy pro lodě. Nejvyšším bodem na ostrově je Mont Limon s výškou 398 metrů. Klima je tu o něco drsnější než na Mauritiu, v létě je horko (29 až 33°C), zimy jsou chladnější (14 - 18°C) a cyklónová sezóna ještě silnější. Je tady také mnohem větší sucho než na hlavním ostrově, s delší dobou bez srážek.

I přes 150 let trvající britskou nadvládu je ostrov dodneška ovlivněn Francouzi. Když bylo na hlavním ostrově Mauritius zrušeno otroctví, přijelo sem mnoho indických dělníků za prací při pěstování cukrové třtiny. Dnes je tak drtivá většina obyvatel hlavního ostrova indického původu. Na Rodriguesu nehrála cukrová třtina nikdy významnou roli, takže zde jsou převážně Kreolové. V 80. letech 19. století se tady usadily indické a čínské rodiny přistěhovalců, které brzy hrály důležitou roli v obchodě.

Původní vegetace na ostrově Rodrigues je k vidění již jen v nepřístupných oblastech. Před několika staletími byl celý ostrov hustě porostlý tropickým deštným pralesem a rostly tu obrovské stromy tvrdého dřeva vynikající kvality. Kolonialisté tyto nesmírně cenné porosty vytěžili a vyvezli pryč z ostrova nebo ono tvrdé dřevo používali ke stavbě lodí. Na místě staré rostlinné vegetace došlo posléze k zakládání plantáží, zejména cukrové třtiny.

I svět zvířat zde hodně trpěl nadměrným odlovem. V deštném lese žilo velké množství barevných ptáků a nepřeberné množství nejrůznějších živočišných druhů. Dnes ovšem již mnoho z těchto zvířat vymřelo úplně, včetně ptáka dodo (dronte mauricijský neboli blboun nejapný), jenž je symbolem Mauritia. Na plantážích cukrové třtiny lze stále nalézt chameleony a možná se na stěnách hotelového pokoje i vy setkáte s jasně zeleným nebo hnědým gekonem.

Cestovní ruch jako další ekonomický základ ostrova se rozvíjí jen pomalu. V roce 2006 tu bylo pouze 15 hotelů a penzionů, a k tomu ještě nějaké to ubytování v soukromí. Na nově postaveném letišti dnes denně přistávají vrtulová letadla z Mauritia, trajekt odjíždí z hlavního ostrova pouze třikrát měsíčně k městu Port Mathurin.